Právo na informace
Vážení, již 1 měsíc čekám na odpověď krajského úřadu, ke kterému jsem podával dotaz či žádost o vysvětlení jistého mého problému z oblasti zdravotnictví, který řeším se svým praktickým lékařem, jenž mi však nechce poskytnout žádané informace. Ani krajský úřad zatím po uplynutí zmíněné doby neuznává za vhodné mi můj dotaz zodpovědět a proto bych rád věděl, jaká je lhůta, během které je povinen žádanou odpověď zaslat. Mám v úmyslu na krajský úřad podat žalobu pro nečinnost a rád bych věděl, kdy tak mohu učinit. Též si nejsem jistý, zda je krajský úřad povinen reagovat na můj dotaz zaslaný pouze elektronickou poštou.

Odpověď:
Právo na informace je jedním ze základních politických práv garantovaných Listinou základních práv a svobod. K jeho provedení slouží zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Dle tohoto právního předpisu patří mezi subjekty povinné poskytovat informace také územní samosprávné celky a jejich orgány.

Je třeba si však upřesnit, na poskytování kterých informací se zákon vztahuje. Nejde o informace, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, případně informace, jejichž poskytování upravuje jiný právní předpis (zákon o právu na informace o životním prostředí), který se liší ve způsobu poskytování informací, vyřizování žádosti apod. Poskytovány nejsou informace, jestliže jsou označené za utajovanou informaci, k níž žadatel nemá oprávněný přístup, či informace týkající se poskytování veřejných prostředků podle zákonů v oblasti sociální, poskytování zdravotní péče, hmotného zabezpečení apod., informací spojených.s ochranou obchodního tajemství, či ochranou důvěrnosti majetkových poměrů.

1. Omezit poskytnutí informací může také povinný subjekt tehdy:

a) jestliže se výlučně vztahuje k jeho vnitřním pokynům a personálním předpisům
b) jde o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektu, pokud zákon nestanoví jinak (platí však jen do doby, kdy se příprava ukončí rozhodnutím)

2. Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud:

a) jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí,
b) ji zveřejňuje na základě zvláštního zákona a v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období,
c) by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského.
d) jde o informace, které získal povinný subjekt od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního právního předpisu, podle kterého se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti anebo jiný postup chránící je před zveřejněním nebo zneužitím,
e) jde o informace o probíhajícím trestním řízení
f) jde o informace o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou pravomocných rozsudků,
g) jde o informace o plnění úkolů zpravodajských služeb,
h) jde o informace o přípravě a projednávání výsledků kontrol v orgánech NKÚ
ch) jde o informace o činnosti příslušné organizační složky MF ČR


Pokud by tedy povaha Vašeho dotazu v žádosti o poskytnutí informace spadala pod některý z výše uvedených případů, krajský úřad Vám příslušnou informaci neposkytne, nebo její poskytnutí omezí.

Dotaz zaslaný prostřednictvím elektronické pošty se také považuje za žádost o poskytnutí informace, na kterou je příslušný krajský úřad reagovat, a to ve smyslu § 13 zákona o svobodném přístupu k informacím, kdy lze podat žádost prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací.

V samotném řízení o poskytnutí žádosti, ve kterém se postupuje podle správního řádu (pokud zákon o svobodném přístupu k informacím nestanoví jinak), je krajský úřad po přijetí zjistit, zda splňuje náležitosti dle zákona. Ze žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím. Fyzická osoba uvede v žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa. Pokud je žádost podávána elektronicky, musí být podána prostřednictvím elektronické podatelny krajského úřadu, pokud ji zřídil. Jestliže adresa elektronické podatelny není zveřejněna, postačí podání na jakoukoliv elektronickou adresu krajského úřadu. Neobsahovala-li Vaše žádost některou z těchto náležitostí, nebyla považována za žádost ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím a tudíž se jím krajský úřad nemusí, pokud jde o lhůtu k poskytnutí informace, řídit.

Pokud jsou náležitosti splněny, krajský úřad žádost posoudí a pokud má nějaké nedostatky, vyzve žadatele k doplnění. Následně o žádosti rozhodne tak, že jí vyhoví, odmítne jí nebo jí odloží, ve všech případech však musí o tom zaslat žadateli příslušné vyrozumění. Není tedy možné, aby na žádost, pokud splňovala výše uvedené náležitostí, vůbec krajský úřad nezareagoval. Proti postupu krajského úřadu při vyřizování žádosti o informace lze podat stížnost. Ve Vašem případě z důvodu, kdy informace nebyla poskytnuta po uplynutí lhůty pro vyřízení žádosti (15 dnů, resp. 25 pokud je prodloužena ze závažných důvodů) nebo nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Tuto stížnost lze podat písemně nebo ústně a podává se proti povinnému subjektu (krajský úřad) do 30 dnů od uplynutí lhůty pro poskytnutí informace. O této stížnosti pak rozhoduje nadřízený orgán. Stížnost je také nezbytná pro vyčerpání všech opravných prostředků ve smyslu § 79 soudního řádu správní, aby byl žadatel legitimován k podání žaloby proti nečinnosti správního orgánu.

Splňovala-li Vaše žádost veškeré náležitosti, nabízíme Vám služby zastoupení při jednání s příslušným krajským úřadem.